Kdyby někoho napadlo jet na Lovoš na kole, a to podotýkám pouze z Lovosic, rozmyslete si to dobře. Věděla jsem, že to bude do kopce, ale že to bude tak strašné, to jsem opravdu nečekala. Nicméně jsem ty necelé 3 km nějakým způsobem vyjela (spíše vyšla). A myslím, že ta námaha stála za to. Nahoře se kolem mně rozprostřely nádherné výhledy na okolí. Národní přírodní rezervace Lovoš byla vyhlášena v roce 1948 k ochraně teplomilných společenstev. Rozdílný geologický podklad podmiňuje rozmanitost složení vegetačního krytu. Mezi chráněné druhy rostlin, které zde najdete patří především koniklec luční český, kavyl Ivanův anebo kosatec bezlistý. Po zoologické stránce je Lovoš také pestrý. Velmi významná je fauna bezobratlých, která je vázaná především na prostředí skalních stepí, lesních okrajů a sutí (pavouk sklípkánek, otakárek ovocný, otakárek fenyklový, roháč obecný).
Chvíli jsem se hřála a sluníčku a kochala se, a poté jsem vyrazila po naučné stezce přes zříceninu hradu Oparno z 1. poloviny 14. století a přes Opárenské údolí do Malých Žernosek.
A jestli chcete vědět, jak funguje sibiřský kámen na předpověď počasí, udělejte si jako já, menší zastávku v místním vinařství.
Žádné komentáře:
Okomentovat